FOTOGRAFIE ZE ŠUMAVY

 

...aneb členěná sbírka fotografií


Fotografie z Kvildska
Fotografie z Modravska
Ostatní fotografie
Fotografie do dubna 2001
Fotografie od května 2001
Fotografie od června 2001

Evid. č. I. zóny NP

Popis

Fotografie

124
Trojmezná: na trouchnivějících kládách bohatě zmlazuje smrk (říjen 2000)

troj1.jpg

-
Trojmezensko: podsadby buku chráněné pletivem nejsou místy řádně zajištěny (říjen 2000)
troj2.jpg
124
Les na východním svahu Plechého: pod ochranou odumírajících kmetů velikánů bují vitální mladé stromky z náletu (smrk, buk, jeřáb i jedle) (prosinec 2000)
troj3.jpg
124
Trojmezenský prales: v posvátném chrámu přírody se hrdě tyčí svícovité smrky alpského typu (prosinec 2000)
troj4.jpg
124
Trojmezenský prales: na vrcholu Plechého (1378 m) omlazují přirozenou horskou smrčinu nepravidelné skupinky mladých různověkých smrčků (prosinec 2000)
troj5.jpg
124
Trojmezenský prales: vnuci a pravnuci letitých smrků velikánů vyrůstají na trouchnivějící kládě, ze které čerpají nepostradatelné živiny (prosinec 2000)
troj6.jpg
-
Kalamitní svážnice pod Trojmezenským pralesem: porosty otevřené těžbou poté drasticky rozvrátil vítr. Za své tak vzaly i celé skupiny zdravých stromů. Kolem rozsáhlých holin vede zpevněná cesta, která však není přístupná pro turisty (leden 2001)
troj7.jpg
124
Trojmezenský prales: tento smrk rostoucí na kameni, který obepíná chobotovitým kořenem, pochází z přirozeného zmlazení (listopad 2000)
troj8.jpg
124
Jihovýchodní úbočí Plechého zčásti pokrývá nádherný smíšený les s buky a smrky (prosinec 2000)
troj9.jpg
124
Urostlé buky na jihových. úbočí Plechého při státní hranici s Rakouskem (prosinec 2000)
troj10.jpg
-
Trojmezná: v podrostu polokulturní smrčiny (1100 m n.m.) není žádná nouze o mladé smrčky různého stáří. Pokud budou takto pomalu odrůstat ve stínu, mohou dát základ přírodě blízkému dlouhověkému lesu odolnému proti škůdcům. Kromě smrku sem přirozeně patří ještě buk a jedle, v současné době nedostatkové dřeviny, které je žádoucí doplnit v podsadbách. Ve stínu a polostínu nebudou muset soupeřit s pomalu rostoucími smrčky, tak jako k tomu dochází na osluněných pasekách, kde smrčky odrůstají mnohem rychleji než mladé buky a jedle (4.4.2001)
troj11.jpg
-
Pod Trojmezenským pralesem: tento košatý nadějný smrček se vyživuje z trouchnivějícího pařezu (4.4.2001)
troj12.jpg
124
Dolní část I. zóny Trojmezná: je libo přírodní horský les? Ano, pokud mu dáme prostor, pokud mu dáme čas. Tu pokojně práchnivějí v mechovištích sklácené souše a mezi nimi dere se bujaře smrková omladina plná života a síly, chráněna haluzemi svých otců, dědů i pradědů (4.4.2001)
troj13.jpg
124
Dolní část I. zóny: mladé stromky pod rodičovskou ochranou (4.4.2001)
troj14.jpg
124
Západní část Trojmezné: udatný velikán statečně odolal silnému náporu kůrovce (4.4.2001)
troj15.jpg
124
Západní část Trojmezné: zelený velikán uprostřed souší se pyšní nezdolností a vitalitou, maje svou huňatou čepici ověnčenou šiškami, z nichž vítr roztrušuje do okolí lehká semínka - zárodky životaschopného a odolného potomstva (4.4.2001)
troj16.jpg
124
Ani tyto šumavské patrioty kůrovec nezdolal. Mlčenlivě vystavují své husté větve na odiv životadárným paprskům jarního slunce (4.4.2001)
troj17.jpg
124
Aprílový snížek ozdobil šumavským smrkům jejich huňatý kožich (5.4.2001)
troj18.jpg
124
Vějířovité větve šumavských smrků připomínají krajkové sukýnky štíhlých baletek. Jsou však mnohem pružnější a dokáží vzdorovat vydatným přívalům sněhu, který po nich sjíždí dolů jako po skluzavce (5.4.2001)
troj19.jpg
124
Počátky pralesovatění horské smrčiny v západní části I. zóny. Popadaných souší bude postupně přibývat, na vývratech se zelenají mladinké smrčky (4.4.2001)
troj20.jpg
124
Obnova řídkého horského lesa v nadm. výšce nad 1200 m. Čím vyšší polohy, tím chudší půda. Mladé smrčky zde mají šanci téměř výhradně na "výživném" tlejícím dřevě ze souší a pařezů (4. 4.2001)
troj21.jpg
124
Ve vlhčích místech je les hustší a kmeny stromů jsou slabší (5.4.2001)
troj22.jpg
124
Většina souší se větrem nevyvrací, nýbrž ulamuje v různé výšce. Stojící pahýly jsou oblíbeným "příbytkem" pro různé druhy hub (5.4.2001)
troj23.jpg
124
Smrková "rodinka" věrně pospolu - od vnoučat až po kmety (5.4.2001)
troj24.jpg
124
Ve vlhčích místech se mladí svěřenci často tulí ke kmenům svých starostlivých rodičů a prarodičů (5.4.2001)
troj25.jpg
124
Odumře-li pečovatel, osiřelé smrčky se vyživují z jeho kůry, která postupně odpadává a zatlívá (5.4.2001)
troj26.jpg
124
Poblíž Plechého (1378 m) vklouzneme do náruče pohádkového lesa s mohutnými balvany přerůstajícími smrkovým mlázím (5.4.2001)
troj27.jpg
124
V tichém lesním chrámu si náš obdiv jistě zaslouží tyto tři vztyčené vysoko zavětvené smrky. Dřevo, které pomalu přirůstá na bezvětvých částech takto zastíněných kmenů, je obvykle velmi husté a vyvážené. Jen za těchto podmínek může nabýt kvality vysoce ceněného rezonačního dřeva (5.4.2001)
troj28.jpg
124
I souše mohou být pozoruhodně impozantní (5.4.2001)
troj29.jpg
124
Strom vyrostlý na kameni jej majestátně obkročuje svými chobotovitými kořeny (4.4.2001)
troj30.jpg
124
Tento strom vyrůstal na tlející kládě, kterou obkročoval jedním ze svých kořenů (5.4.2001)
troj31.jpg
124
Kolem stromů odtává sníh dříve než v jejich okolí. Jak se zdá, mladým smrčkům toto mikroklima velmi svědčí. Do prohlubní vzniklých tímto postupným odtáváním sněhu vítr snadno zavěje smrková semínka (5.4.2001)
troj32.jpg
124
Základní kontrast v přírodním lese: mladé vitální smrčky versus odumřelý větrem sklácený strom (5.4.2001)
troj33.jpg
124
Příroda rozhodne, které smrčky z této skupinky se dožijí nejvyššího věku. Budou to ty odolnější a zdatnější (5.4.2001)
troj34.jpg
124
Odumřelé stromy jsou jedinečným zdrojem energie pro les, který využívají nejen mladé stromky, ale i různé houby jako např. tyto ozdobné choroše (5.4.2001)
troj35.jpg
124
Na pahýlu od letitého smrku se daří dřevokazným chorošům (4.4.2001)
troj36.jpg
124
Na pařezu poblíž Tetřeví stezky spolu soupeří o prostor a živiny několik mladých smrčků (4.4.2001)
troj37.jpg
124
Který ze smrčků vyjde z tohoto přírodního boje vítězně? (4.4.2001)
troj38.jpg
124
Malí trosečníci uprostřed sněhového moře (4.4.2001)
troj39.jpg
124
Ani jeden pařez nezůstal na ocet (4.4.2001)
troj40.jpg
124
Tady vytvořily smrkové ratolesti dva hloučky kolem malé skalky (5.4.2001)
troj41.jpg
124
Ratolesti z téhle mateřské školky obsadily jak balvany, tak zbytky tlejícího dřeva (4.4.2001)
troj42.jpg
124
Tlustá tlející kláda poskytuje dostatek živin pro mladší i starší generace smrčků (5.4.2001)
troj43.jpg
124
Na této kládě zbývá ještě trochu volného místa pro další stromky (4.4.2001)
troj44.jpg
124
Vyvrácený kmen postupně obrostl mechem, ve kterém se měkce usazují mladinké smrčky (4.4.2001)
troj45.jpg
124
Smrčky rostoucí na tenčích kládách bývají méně košaté (5.4.2001)
troj46.jpg
124
Kořenové vývraty jsou oblíbeným místem pro mladé stromky (5.4.2001)
troj47.jpg
124
Skalky často oživují skupinky mladých smrčků. Ty starší se budou moci za nějaký rok přiživit na tlejícím kmeni (5.4.2001)
troj48.jpg
124
Ani tato skalka nezůstala holá bez smrkového mlází (5.4.2001)
troj49.jpg
124
Hlouček mladých smrčků obklopený soušemi - dotek života a smrti (4.4.2001)
troj50.jpg
124
Asanace kůrovcem napadených stromů na hraničním hřebeni Trojmezné. Proč tato kláda prosychá na podstavci, když má ležet a tlít na zemi? (5.4.2001)
troj51.jpg
124
Výsledek asanace kůrovcových stromů na hraničním hřebeni Trojmezné prováděného v r. 2000. Při pohledu na tyto "vzorně" vypodložené kmeny nemám důvod věřit Správě parku, že pro kácení stromů v prvních zónách není žádná zištná motivace! (5.4.2001)
troj52.jpg
124
Další vypodložený kmen. Ve vymezeném asanačním pásu na Trojmezné se podložené klády nacházejí zejména v místech, kam turisté již nedohlédnou... (5.4.2001)
troj53.jpg
124
Správa parku prý asanuje kůrovcové stromy na Trojmezné kvůli Rakušanům. Není to spíše kvůli kvalitnímu dřevu? (5.4.2001)
troj54.jpg
124
Tato kláda dokonce skončila na dvou vyvrácených souších. Bude tam ležet ještě za dva roky? (5.4.2001)
troj55.jpg
124
Ani toto dřevo, na první pohled velice lukrativní, netleje na zemi. Možná si na něj brousí zuby nějaká dřevařská akciovka... (5.4.2001)
troj56.jpg
124
NEBRAT. I na tyto zajímavůstky se dá občas narazit v šumavských lesích. Nápis je vysprejován na souši, kůrovcem již zcela opuštěné (5.4.2001)
troj57.jpg
124
Zatímco stromy i stromečky přežily tuhou zimu na Trojmezné bez úhony, feromonový lapač na kůrovce dopadl poněkud hůře (5.4.2001)
troj58.jpg
-
Kolem holin jsou každoročně přikacovány další a další stromy, čímž se jejich plocha stále rozšiřuje. Výjimkou není ani tato paseka pod Trojmezenským pralesem (4.4.2001)
troj59.jpg
-
Na skládce dřeva pod Rosenauerovou nádržkou ležely mezi kmeny vytěženými po kůrovci a polomech také sterilní souše, které je zakázáno těžit! (4.4.2001)
troj60.jpg
-
Na několika nelegálně vytěžených souších je dokonce napsáno červenou barvou NE (4.4.2001)
troj61.jpg
-
Detailní pohled na nelegálně vytěžené souše označené písmenem NE. Uvidíme, zda budou skutečně vráceny zpět do porostu nebo odvezeny neznámo kam... (4.4.2001)
troj62.jpg
-
Skládka kvalitního dřeva (převládá II. kategorie = loupačka) u kalamitní svážnice pod Trojmezenským pralesem (5.4.2001)
troj63.jpg
-
Dlouhé silné a rovné kmeny u kalamitní svážnice pod Trojmezenským pralesem čekají na odvoz - oficiálně na složiště dřeva do Nové Pece, kde mají být řádně roztříděny na jednotlivé sortimenty (včetně pořízení rezonančních výřezů) a dle nich zpeněženy (5.4.2001)
troj64.jpg
-
Detailní pohled na průřez kvalitním kmenem smrku. Vyrovnaná skladba hustých letokruhů signalizuje, že jde o vysoce lukrativní dřevo (II. kategorie), ze spodní části kmene se možná dají pořídit i rezonanční výřezy (5.4.2001)
troj65.jpg
-
Také tento kmen je značně lukrativní. Musel to být statný letitý smrk, který by mohl vyprávět. Nevěříte? Spočtěte si letokruhy! (5.4.2001)
troj66.jpg
-
Další pěkný kmen s cenným dřevem, kterých se na Trojmezensku vytěžily již desetitisíce (5.4.2001)
troj67.jpg
-
Další skládka vytěženého dřeva, tentokrát v horní části kalamitní svážnice (5.4.2001)
troj68.jpg
-
Detailní pohled na strukturu průřezu kvalitního kmene ze skládky v horní části kalamitní svážnice (5.4.2001)
troj69.jpg
-
Plöckenstein (hornorakouské lesy v sousedství Trojmezné, opatství Schlägl): chřadnoucí smrky na jižní návětrné straně jsou značně oslabené imisemi a letními suchy; takto poškozené stromy jsou kůrovcem napadány přednostně a těžko se mu brání (prosinec 2000)
rakous1.jpg
-
Pohled do porostu chřadnoucí horské smrčiny ve vrcholových partiích Plöckensteinu. Ani sebedůkladnější asanace kůrovce nemůže stárnoucí stromy postižené suchem a imisemi zachránit (prosinec 2000)
rakous2.jpg
-
Plöckenstein: v hornorakouských lesích jsou těženy především stromy po větrných polomech a vývratech. Komerčně bezcenné vršky smrků jsou ponechávány v porostech bez jakékoliv asanace kůrovce (prosinec 2000)
rakous3.jpg
-
Plöckenstein: komerčně neatraktivní zbytky kmenů zůstávají ležet v lese a není u nich prováděna žádná asanace kůrovce (prosinec 2000)
rakous4.jpg
-
Plöckenstein: neodkorněný zbytek kmene napadený kůrovcem zůstává ležet v porostu (prosinec 2000)
rakous5.jpg
-
Plöckenstein: detailní záběr ležícího kmene z předchozího obrázku, pod kůrou jsou viditelné chodbičky vydlabané kůrovcem (prosinec 2000)
rakous6.jpg
-
Plöckenstein: v lesních porostech otevřených těžbou vítr snadno vyvrátí i statné stromy (prosinec 2000)
rakous7.jpg
-
Plöckenstein: čerstvě vyvrácený strom v otevřeném lesním porostu, v pozadí lesa prosvítá vrchol Smrčiny (prosinec 2000)
rakous8.jpg
Fotografie do dubna 2001
Fotografie od května 2001
Fotografie od června 2001