Čerstvá zpráva ze Šumavy
Necháme si Šumavu vydrancovat dřevaři?

... dřevorubecké žně v plném proudu, sklízejí se hlavně zelené stromy

V nedávné době zazněly ze Šumavy dvě velmi optimistické zprávy. Zpráva číslo jedna: kůrovec očividně opouští šumavské lesy a zpráva číslo dvě: silný vítr, který se počátkem července přehnal přes naše území, zasáhl Šumavu jen okrajově, bez větší úhony na lesních porostech. Veřejnost, která se o dění na Šumavě zajímá, jistě přijme tyto informace s povděkem a milovníci přírody s útěchou, že se katastrofální velkoholiny na šumavských hřebenech za Prášily, Modravou, Kvildou i pod Trojmeznou, dnes viditelné z většiny místních rozhleden, nerozrostou do ještě katastrofálnějších rozměrů. V těchto přísně chráněných jádrových oblastech národního parku se totiž mohou těžit – s různým omezením – pouze a jedině stromy napadené kůrovcem nebo poškozené větrem.

Čtenářům mohu po svých pochůzkách šumavským terénem potvrdit, že červencový vítr napáchal v lesích jen velmi malé škody a kůrovce, kterého lesníci zatím nachytali do umělých lapačů, je mnohem, mnohem méně než v loňském roce; malého broučka viditelně zarazilo letošní studené jaro. Přesto však nehýřím optimismem, ba právě naopak. Dostalo se mi totiž šokujícího poznání, jakých praktik jsou schopni použít dřevaři v šumavském národním parku k tomu, aby mohli i nadále, bez požehnání větru a kůrovce, masově vyvážet a prodávat to nejcennější dřevo ze Šumavy.

Méně lapačů, více lapáků

Lesníci ze správy parku používají k hubení kůrovce umělé lapače se speciální chemickou látkou (feromonem), která přiláká brouka do záchytného prostoru. Kromě toho nasazují proti kůrovci i tzv. lapáky, což jsou čerstvě pokácené odvětvené stromy pokládané k okrajům cest. Pach vadnoucí kůry přivábí kůrovce, který se v ní pomnoží, dříve však, nežli stačí mladá generace brouka vylétnout, je napadená kůra zlikvidována. Oloupané kmeny se pak odvezou a prodají. Je to sice účinná metoda hubení kůrovce, ale na lapáky se dají použít jen zdravé zelené stromy, ať již poražené větrem nebo motorovou pilou. Obrazně řečeno, umělé lapače les šetří, zatímco výroba lapáků jej devastuje. Letos však správa parku paradoxně omezila počty umělých lapačů v průměru o 50 procent loňského stavu (na Železnorudsku dokonce o 70%) a výrazně přidala na lapácích. A jelikož není větrný rok, většina lapáků pro jarní i letní várku pochází z krásných zdravých stromů, kácených po stovkách kde jinde, než v jádrovém území parku – na hraničním hřebeni, již tak drasticky holeném v předchozích letech! Studená hora, Medvědí hora, oblast Trojmezné – v místech, kde odjakživa rostlo to nejkvalitnější a nejžádanější dřevo a kam dnes platí přísný zákaz vstupu pro turisty. Snad proto si správa parku dovolí předhazovat veřejnosti báchorky o tom, že lapáky pocházejí výhradně ze stromů vytěžených mimo „přísně chráněnou“ hraniční oblast (viz rozhovor s ředitelem parku ing. Žlábkem v Lesnické práci, červenec 2001). Příspěvek dokonce „zdobí“ fotografie obrovitánské hromady nakácených kmenů poblíž Modravy, které byly na jaře coby lapáky rozvezeny do okolních lesů. Způsob, jakým s nimi bylo naloženo, připomíná epizodu z bájného Kocourkova.

Místo kůrovce nachytali dřevokaze

Zkušení lesníci vědí, že lapák je pro kůrovce atraktivní jen tehdy, pokud leží v polostínu, aby kůra příliš rychle nevysychala. Obrovské hromady dřeva u Modravy však ležely na výsluní, kde do nich delší dobu pražilo jarní slunce. U kmenů nadměrně vyschla kůra a z lapáků na kůrovce se staly lapáky na dřevokaze. Zatímco kůrovec žere lýko pod kůrou, takže kvalita dřeva zůstane zachována, dřevokaz se zavrtává hlouběji a znehodnocuje dřevo. Výsledky jarního „lapákového“ boje proti kůrovci, jímž se správa parku honosí v médiích, jsou tedy víc než trestuhodné: zbytečně zmařené životy zdravých stromů a zbytečně vynaložené náklady na rozvoz kmenů, jejichž dřevo je nakonec znehodnoceno dřevokazem, takže se dá prodat jen za babku. Šokující případ bezúčelné devastace našeho největšího národního parku pod ochrannou rukou naší vlády potažmo Ministerstva životního prostředí.

Není lapák jako lapák

Ačkoliv příroda nadále drží kůrovce na uzdě (série chladných a deštivých dnů uprostřed července vykonala své), na nejvyšších vrcholech Šumavy kosí motorové pily další zelené stromy pro letní várku lapáků. Zdravé stromy houfně padají jak v oblastech turisticko-dřevorubeckých, kam smějí kromě dřevařů i návštěvníci parku, tak i v oblastech ryze dřevorubeckých, protkaných opravenými asfaltkami a vznešeně nazývaných „klidová území“. Zatímco v loňském roce zde masově padaly stromy napadené kůrovcem, letošním hitem šumavských dřevorubců jsou stromy zdravé, pro lapáky kácené. A nejen pro ně...

Od jednoho známého lesníka jsem si nechala vysvětlit, jak se takové lapáky označují. Na spodní průřez kmene napíší lesníci modrou křídou písmeno L nebo sem nakreslí kříž, k tomu připíší datum pokácení stromu a zda se jedná o jarní nebo letní sérii. V jednom z deštivých červencových dnů, kdy se do lesa osmělila jen hrstka turistů, však náhle vidím, jak se od Studené hory po turisticky nepřístupné asfaltce vyřítil tahač s plnou fůrou pěkných rovných kmenů s kůrou, jejichž označení mělo do lapáků hodně daleko. Nedalo mi to a rozhodla jsem se pro systematický průzkum. Pohybovat se v oblasti dřevorubci „zalígrované“ Studené hory není ovšem snadné. Území je pečlivě střeženo dřevaři jezdícími sem a tam v luxusních terénních vozidlech a policisty v monstrózním tmavém vozu s modrou houkačkou. V minulých letech tu navíc ještě v plném nasazení řádily helikoptéry. Připomíná to doby péésáckých manýrů, naštěstí v nepříliš dokonalém provedení, takže se mi podařilo několikráte do zakázaného území proniknout a vše podrobně zdokumentovat. Musím konstatovat, že běžný lesní závod je proti Studené hoře pouze slabý odvar a myslím si, že je to dobře patrné i na mých fotografiích (viz níže).

Dřevorubecké žně na Studené hoře po stachanovsku

Živě si pamatuji, že když jsem v červnu chodila po západním svahu Studené hory, tyčily se tu a tam v obrovských lánech holin torza zelených smrkových porostů, které mi připomínaly osamocené remízky ve volné krajině. Tenkrát jsem hodnou chvíli vyděšeně a němě zírala na tu nečekanou spoušť neschopna jediného slova. A teď, kdy uběhl sotva měsíc od mého hořkého poznání, si připadám jako v Jiříkově vidění: namísto jednoho z „remízků“ poblíž cesty se na mě šklebí čerstvé pařezy, kolem nich na úhledných hromadách zelené chvojí a mezi tou spouští se chaoticky povalují desítky pěkně urostlých silných kmenů. Většina z nich je zbavena kůry. Takto se přece asanují stromy napadené kůrovcem! Kdybych je neviděla v červnu, vitální, zelené, s dozrávajícími šiškami, možná bych tomu i uvěřila. Teď však vidím, že loupání kůry je jen zastírací manévr. Nejtlustší pařezy s hustými a vyrovnanými letokruhy jsou již osiřelé, ani stopy po kládách, které k nim patřily (a muselo to být pořádné dřevo!). Jediný strom tu nezůstal stát, totální holoseč až ke hranici první zóny, jejíž okraj doposud zdobí urostlí zelení velikáni. No vida, pomyslím si s trpkou ironií, jak ti lesáci umějí kůrovci poručit, aby se pustil jen do stromů ve druhé zóně a nikoliv v té první, odkud se nesmí dřevo odvážet!

Jiný ostrov zelených smrků je vyrubán jen zčásti, a sice do pravidelného čtverce. V holoseči se však bude pokračovat, neboť na všech okolních stromech se červenají velké tečky, jimiž lesníci označují stromy ke kácení. Poražené kmeny jsou vytahovány k cestě přes malý potůček, který se pod jejich náporem mění v rozbahněnou stoku. Za několik dní je zelený ostrov smrků zase o kus menší, zelené větve drtí štěpkovač a nadrcenou hmotou zasypává čerstvé pařezy. Poslední zbytky lesa tu mizejí přímo před očima. Jsem svědkem stachanovských dřevorubeckých žní, které jsou v každém právní státě zakázány, zatímco v našem politickém Absurdistánu si jimi drancujeme nejcennější části národního parku. V pseudodemokratické džungli, kde vládnou zkorumpovaní úředníci, kteří zuby nehty hájí a legalizují komerční zájmy mocné dřevařské lobby.

Ze Šumavy nám nejspíš zbyde jen 12 Potěmkinových vesnic

Bude-li toto stachanovské tempo drancování Šumavy pokračovat, obávám se, že nejpozději do dvou desetiletí už tady nebude co chránit. Na romantická zákoutí a tajemné půvaby šumavské krajiny si pak budeme moci jen nostalgicky zavzpomínat v našich dvanácti moderních informačních střediscích vybavených působivými obrázky, které nám ukazují Šumavu ještě relativně nedotčenou, nezjizvenou světlými pruhy makroholin. Dvanáct Potěmkinových vesnic jako memento toho, jak vypadala Šumava před nájezdem nenasytných dřevožroutů v čele s pány lesprojektanty ing. Žlábkem a ing. Zatloukalem. Jediné řešení, jak tomu zabránit, spatřuji ve výměně vedení parku v tom smyslu, aby technokraté byli nahrazeni přírodovědci a dále ve změně koncepce ochrany přírody v našich národních parcích.

V Českých Budějovicích, 30.7.2001
Dokumentační fotografie drancování Šumavy:
Datum pořízení fotografie
Popis
Fotografie
2.4.2001
Shromaždiště dřeva při silnici od Modravy do Filipovy Hutě. Klády měly sloužit jako lapáky pro kůrovce
modr19.jpg
2.5.2001
Kácení zdravých stromů na lapáky při okrajích holin pod Trojmezenským pralesem v oblasti nepřístupné pro turisty
troj70.jpg
17.7.2001
Studená hora: kácení zdravých stromů na lapáky. V oblasti, kde se smějí těžit jen stromy napadené kůrovcem nebo poškozené větrem!
lapak01.jpg
17.7.2001
Studená hora: čerstvě označený lapák
lapak02.jpg
17.7.2001
Studená hora: detail čerstvě označeného lapáku
lapak03.jpg
17.7.2001
Studená hora: další pokácený zelený strom označen jako lapák
lapak04.jpg
17.7.2001
Studená hora: porost byl holosečně domýcen až ke hranici I. zóny (vyznačena dvěma červenými pruhy)
kaceni08.jpg
17.7.2001
Studená hora: pohled na předchozí holoseč z větší dálky. Ani jediný strom nezůstal stát, zatímco na okraji I. zóny jsou viditelné pěkné zelené stromy
kaceni09.jpg
17.7.2001
Studená hora: drasticky proředěné zbytky smrkových porostů v přísně chráněném klidovém území
kaceni10.jpg
17.7.2001
Studená hora: holoseč do pravidelného čtverce v jednom ze zbývajících smrkových porostů uprostřed lánů velkoholin
kaceni11.jpg
17.7.2001
Studená hora: detail čerstvě smýceného a odkorněného zeleného stromu
kaceni12.jpg
17.7.2001
Studená hora: čerstvě pokácené a odvětvené zelené stromy, které jsou komerčně velmi atraktivní
kaceni13.jpg
17.7.2001
Studená hora: lesní dělníci kvapem loupou kůru na zdravých pokácených stromech, jako když asanují smrky napadené kůrovcem
kaceni14.jpg
17.7.2001
Studená hora: zelené větve jsou záhy seštěpkovány
stepkovac.jpg
17.7.2001
Studená hora: nejvíce stromů je káceno přímo u vzorně opravené asfaltové cesty
kaceni15.jpg
17.7.2001
Studená hora: další holoseč ve zdravém porostu přímo u cesty
kaceni16.jpg
20.7.2001
Studená hora: o tři dny později. Řádění dřevařů nezná hranic
kaceni17.jpg
20.7.2001
Studená hora: přikacování dalších zdravých stromů
kaceni18.jpg
20.7.2001
Studená hora: další čerstvě srubané zdravé stromy
kaceni19.jpg
20.7.2001
Studená hora: holoseč pokračuje. Porost u potoka je prokácený téměř až k cestě – zánovní asfaltce
kaceni20.jpg
20.7.2001
Studená hora: tentýž porost focený od cesty. Při holoseči opět tvorba mýtiny ve tvaru pravidelného čtverce
kaceni21.jpg
20.7.2001
Studená hora: masové kácení u cesty
kaceni23.jpg
20.7.2001
Masové kácení pod svahem Studené hory poblíž Novohuťských močálů. Opět u cesty
kaceni22.jpg
20.7.2001
Masové kácení pod svahem Studené hory poblíž Novohuťských močálů. Opět u cesty
kaceni22.jpg
20.7.2001
Komerčně atraktivní dřevo se systematicky těží i pod Medvědí horou při cestě k Roklanské slati (rovněž klidové území)
kaceni24.jpg
20.7.2001
Pod Studenou horou, ca 0,5 km od cesty: masově nakácené kmeny jsou všechny odkorněny
kaceni25.jpg
28.6.2001
Drancování lesů na Medvědí hoře
medvedihora01.jpg
20.7.2001
Systematické zakládání holin na Medvědí hoře
medvedihora02.jpg
20.7.2001
Pod Medvědí horou zůstal na osluněné holině ležet nevyužitý lapák nakácený 11. dubna!
lapak05.jpg
20.7.2001
Tentýž lapák z bočního pohledu.Na kmeni je dokonce zelenou barvou vyznačeno písmeno L = lapák. Zbytečně promarněný život statného stromu! Dřevorubecké šílenství nezná mezí!
lapak06.jpg
20.7.2001
Další lapák z jarní série pokácený 11. dubna. Další promarněný život stromu!
lapak07.jpg
28.6.2001
Při drancování lesů nejsou ušetřeny ani suché stromy. Na obr. souše označená ke kácení nad Roklanským potokem, v úseku cesty mezi dvěma brody
souse01.jpg
28.6.2001
Čerstvě poražená souše u Rokytecké slati na Modravsku (klidové území)
souse03.jpg
28.6.2001
Vrchní část téže souše poražené u Rokytecké slati
souse02.jpg
25.6.2001
Lesáci nezákonně těží i doupné stromy (na obr. uprostřed), v nichž může mj. hnízdit vzácný datlík tříprstý. Foto pochází z lesa poblíž Furíku u Bučiny
doupnak.jpg
28.6.2001
Typický příklad vymezování I. zón ve slatích. Nalevo až k dvojitému červenému pruhu II. zóna s lukrativními stromy, které se mohou těžit a odvážet, napravo vzadu I. zóna v místě rašeliniště se zakrslými nelukrativními smrky. Z I. zóny se dřevo odvážet nesmí. Foto pochází z Rokytecké slati
zonace.jpg
17.7.2001
Zbytky zdravých smrkových porostů se domycují také na Černé hoře, která je částečně turisticky přístupná
kaceni01.jpg
17.7.2001
Domycování lukrativních smrkových porostů na Černé hoře poblíž Pramenů Vltavy. Stojící lesní porost v pozadí - NP Bavorský les
kaceni02.jpg
17.7.2001
Prameny Vltavy: lukrativní porost je domýcen až na hranici I. zóny
kaceni03.jpg
17.7.2001
Černá hora: systematické holení návětrného západního svahu. Pokácené stromy jsou vytahovány k cestě, která zároveň slouží jako turistická stezka
kaceni04.jpg
17.7.2001
Černá hora: čerstvě vytěžené lukrativní kmeny na skládce
kaceni05.jpg
17.7.2001
Černá hora: stahování vytěžených kmenů k cestě
kaceni06.jpg
17.7.2001
Černá hora: lukrativní vytěžené kmeny čekají na odvoz. Za cestou odrůstá fádní smrková monokultura
kaceni07.jpg
17.7.2001
Pásový malotraktor Terri sloužící pro přibližování dřeva
terra.jpg
20.7.2001
Studená hora: holiny rychle zarůstají agresivními travami
holina01.jpg
20.7.2001
Studená hora: v husté trávě na holinách nemají mladé stromky šanci
holina02.jpg
20.7.2001
holina pod Studenou horou: mladé stromky tu neprosperují ani na tlejících kládách, které zde nadměrně prosychají
zlutestromky.jpg
20.7.2001
Studená hora: vzniklé holiny je nutné uměle zalesnit, což je finančně velmi náročné. Zvláště při výsadbách listnatých dřevin, které je potřeba pečlivě ochránit před okusem lesní zvěře (viz plantáž plastových trubek na obr.)
vysadbalist02.jpg
20.7.2001
Studená hora: vyumělkovaná výsadba listnatých dřevin v plastových trubkách
vysadbalist03.jpg
20.7.2001
Další uměle programovaná výsadba listnáčů, tentokrát u Roklanského potoka
vysadbalist04.jpg
17.7.2001
Jiný způsob ochrany listnatých stromků před okusem zvěře: výsadba javorů do oplocenky na Černé hoře
vysadbalist01.jpg
duben 2001
Na mnoha místech jsou holiny osazovány stejnověkými smrčky pracně předpěstovanými ve školkách (Studená hora)
modr26.jpg
říjen 2000
Tam, kde smrk samovolně bohatě zmlazuje (především ve vlhčích místech), odrůstá na holinách hustá smrková monokultura. Listnaté stromky nemají šanci, likviduje je lesní zvěř (okolí Mlynářské slati)
modr17.jpg
17.7.2001
Odrostlejší jednotvárná smrková monokultura na Černé hoře. Rychle odrůstající smrky budou v dospělosti náchylné ke škůdcům i větrným polomům. Zakládáme si na novou kůrovcovou kalamitu
monokult1.jpg
17.7.2001
Vpředu Národní park Šumava – Černá hora: mladá fádní smrková monokultura běžná v každém hospodářském lese. Vzadu Národní park Bavorský les – okolí nádrže Reschbachklause: porost šedých souší po kůrovcové kalamitě. Co se asi skrývá pod těmito soušemi? Další foto napoví...
monokult2.jpg
18.7.2001
NP Bavorský les: v uschlém lese poblíž nádrže Reschbachklause úspěšně zmlazují smrčky na tlejících kládách
bayer06.jpg
15.6.2001
NP Bavorský les – u nádrže Reschbachklause: mezi popadanými soušemi, kam se nedostane lesní zvěř, se zelená bohatá směska mladých jeřábů a smrčků
bayer01.jpg
15.6.2001
NP Bavorský les: pralesovatění bažinné smrčiny pod nádrží Reschbachklause
bayer49.jpg
18.7.2001
NP Bavorský les – pod nádrží Reschbachklause: nestabilní smrkovou monokulturu rozvrácenou kůrovcem a větrem zdárně nahrazuje mladý přírodě blízký rozrůzněný les. Bez „ochranné ruky“ lesníkovy a hlavně ZADARMO!
bayer05.jpg
18.7.2001
NP Bavorský les: pod ochranou stojících souší pomalu odrůstají nepravidelně rozmístěné různověké stromky, základ přírodě blízkého horského lesa. Horská smrčina na vrchu Hoher Filzberg (1280 m)
bayer14.jpg
18.7.2001
NP Bavorský les: kůrovcová kalamita les nepohřbívá, nýbrž oživuje (Hoher Filzberg)
bayer18.jpg
28.6.2001
NP Bavorský les: přírodě blízký lesní porost se samovolně vyvíjí také na severním svahu Roklanu
bayer84.jpg
25.6.2001
NP Bavorský les: v uschlém porostu pod Luzným (1300 m) statečně odolává kůrovci vzrostlý štíhlý smrk. Jeho semínka v sobě nesou základ vitálního a odolného potomstva
bayer60.jpg
červen 2001
V NP Bavorský les nechali les svobodně žít. NP Šumava se stal dojnou krávou pro dřevaře. Buďte sbohem, šumavské klády!
tahac01.jpg
červen 2001
Ať žije naše banánová republika!
tahac02.jpg
.