Fotodokumentace polomů po říjnové vichřici z 26. na 27. 10.2002

Ke vzniku masových polomů došlo zejména na Modravsku, Stožecku a Železnorudsku (dle odhadu Správy NP Šumava se jedná celkem o ca 200 tisíc kubíků). Další desetitisíce stromů popadaly
při silné vichřici na začátku ledna 2003
.


Při monitoringu polomů, prováděném s mými kolegy během listopadu a prosince 2002
i během ledna 2003, jsme dospěli k následujícím zjištěním:

1. Masové polomy vznikly zejména v porostech proředěných kácením a v obnažených porostních stěnách na okrajích holin;
2. Při likvidaci polomů jsou na některých místech bezohledně káceny zbylé nepoškozené stojící stromy a nové porostní stěny zarovnávány do pravidelných geometrických obrazců;
3. Při likvidaci polomů jsou těžební technikou poškozovány mladé stromky z náletu i umělých výsadeb;
4. Na vyklizených plochách (holinách) zůstávají jen tenké nelukrativní špičky stromů, které jsou pro obnovu lesa prakticky bezcenné;
5. Správa parku vyklízí polomy a tím rozšiřuje holiny i v jádrových zónách NP Šumava, ačkoliv obnova lesa na holinách se zřetelně ukazuje jako problematická a finančně nákladná. Soustavný monitoring
v sousedním Bavorském parku navíc dokazuje, že obnova lesa po masových polomech z let 1983-84 probíhá velmi úspěšně a směřuje k vývoji přírodnějších různorodých porostů. Správa parku však tyto výsledky zjevně ignoruje. Prioritou NP Šumava tak nadále zůstává těžba a prodej dřeva.

1. MODRAVSKO
Biskupská slať pod Černou horou: podmáčené porosty na západním svahu (II. zóna), které byly
v předchozích letech proředěné kácením. Pod nimi začíná jádrová zóna NP Bavorský les; 31.10.2002

Ptačí slať: větrem rozvrácená torza porostů na bahnité půdě poblíž I. zóny; 15.11.2002

Modravské slatě: vichřice poškodila zejména porosty na okraji I. zóny nad Vltavskou cestou,
které byly v předchozích třech letech narušené kácením; 15.11.2002

Studená hora: masové polomy ve zbytcích porostů kolem rozsáhlých holin; 27.11.2002

Porovnej si: vlevo vrchol Studené hory v lednu 2001,
vpravo detail téhož porostu po silné vichřici z října 2002

U Trampusovo křížku: masově vyvrácené stromy na bahnité půdě
při obkácených okrajích I. zóny; 8.11 a 17.11.2002

Porovnej si: vlevo západní svah Trampusovo křížku na jaře 2002,
vpravo tentýž svah po vichřici z října 2002

Novohuťské močály:
Porovnej si: vlevo porost na západním svahu rozvracený větrem již předchozích letech
(podzim 2001, okraj I. zóny); uprostřed a vpravo tentýž porost po vichřici z října 2002
- rozvracení lesa větrem pokračuje (17.11.2002)

Medvědí hora: popadané stromy na východním svahu a v údolí Roklanského potoka,
vpravo devastace půdního krytu těžební technikou při zpracovávání polomů; 14.11.2002

2. STOŽECKO
Trojmezná: masové polomy kolem rozsáhlých holin nad kalamitní svážnicí
(II. zóna, pod Trojmezenským pralesem); 16.11.2002

3. ŽELEZNORUDSKO
Plesná: plošné polomy na severovýchodním svahu
(až k okraji I. zóny s geneticky cennými smrky); 9.1.2003

Porovnej si: vlevo SSV svah Plesné po masových polomech z předchozích let (dřevo vyklizeno, vzniklou holinu je obtížné zalesnit - květen 2001), uprostřed nelegální těžba souší na SV svahu v roce 2000; porosty proředěné kácením "dorazila" vichřice z října 2002 (obr. vpravo, leden 2003)

Jezerní hora: říjnová vichřice drasticky rozvrátila porosty na západním svahu, které byly v předchozích letech silně narušené kácením a asanací kůrovcových stromů; součást Národní přírodní rezervace
Černé a Čertovo jezero v CHKO Šumava; 10.1.2003