Nový zákon o NP Šumava může náš největší park buď zachránit nebo pohřbít
V současné době je projednáván nový zákon o NP Šumava, který by měl nabýt platnosti 1.1.2002

Boj o Šumavu vrcholí. V sázce je rozloha parku, osud šumavských obcí, dřevo, půda a poslední zbytky zachovalé horské přírody


Stanovisko obcí a nevládních ekologických organizací k situaci v Národním parku Šumava
Odtrhnou poslanci od národního parku nejkrásnější části Šumavy?
Konec šumavského národního parku?
Glosa od J. Nedvěda: Šumavo, Šumavo
Připomínky k návrhu zákona o Národním parku Šumava

 


PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU ZÁKONA O NP ŠUMAVA (společný návrh obcí a Hnutí Duha)
Připomínky k § 8 – Obce a místní obyvatelé

Autor: Petr Ješátko a kolektiv (srpen a září 2001)
Bývalý vedoucí Lesní správy Železná Ruda


Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve svém § 22 uložil převést právo hospodaření v lesích pod Správu NP a CHKO Šumava. Toto ustanovení správně předpokládalo komplexní péči o les na svěřeném území, současně s ekonomickým využitím již vytěžené dřevní hmoty (pouze v souladu s Plánem péče o národní park a rozhodnutími státní správy ochrany přírody). Po změně vedení v r. 1995 došlo zejména v letech 1999-2000 k výraznému nárůstu nahodilých těžeb a zcela neekonomickému využití (zpeněžení) dřevní hmoty prodejem dřevařských provozoven (pily, manipulační sklady atd.) a ztrátě pracovních příležitostí. Dřevařské společnosti kupující dřevní surovinu zjistily, že je daleko výhodnější dříví vyvážet do zahraničí než je zpracovávat v regionu. Je paradoxem, že přes narůstající vývoz dřeva z území Národního parku Šumava se region stával stále ekonomicky zaostalejší.

Současné vedení předkládalo výhledy snižujících se těžeb, opak byl však pravdou. Deklarovalo snižující se lesnickou činnost, ale stamiliónové státní investice vkládalo do výstavby megalomanských budov lesních správ, hájenek, manipulačního skladu dříví, zpevněných odvozních cest pro odvoz dříví atd. Současně předkládalo nereálné výhledy rozlohy I. zón až do rozlohy 70% území národního parku do r. 2030. Zároveň byly nesmyslně utráceny stamilionové dotace ze Státního fondu životního prostředí na odvoz dříví vrtulníky a ostatními přibližovacími prostředky (pásový malotraktor Terri atd.). V těchto extrémních lokalitách následně došlo k nedostatku dřevní hmoty určené k zetlení a předpokladu přirozené obnovy lesních porostů. V půdě se snížil obsah vápníku, hořčíku a draslíku, tedy látek nezbytných pro zdravý růst stromů. Tím byly porosty negativně ovlivněny na řadu let do budoucnosti.

V roce 1994 Správa NP a CHKO zajišťovala svůj provoz včetně péče o les s dotací 15 749 tis. Kč při celkové těžbě dříví ve výši 156 500 m3. Dotace byly používány na činnost státní správy ochrany přírody a informační a kulturně výchovnou činnost. Lesní hospodaření bylo tak jako v období státních a vojenských lesů ziskové. Naopak nebylo zjištěno závažné poškozování lesních ekosystémů lesnickou činností. V r. 1999 již národní park vytěžil 281 908 m3 a na své hospodaření dostal dotaci 128 666 tis. Kč. Zároveň bylo zjištěno poškozování ekosystému lesním hospodařením a dokonce nezákonné kácení a krádeže dříví z I. zón vrtulníky. Jistota dotací zapříčinila špatné zhodnocování již vytěženého a prodávaného dříví. Např. Lesní správa Modrava v období 1995-1999 vytěžila 264 527 m3 dříví a z toho kvality kategorie I. nebyl dodán ani 1 m3 a kategorie II. bylo dodáno pouze 16 m3. Je zcela dokazatelné, že na území dnešního národního parku vždy rostlo a bylo dodáváno kvalitní dříví včetně resonančního. I v minulosti se nahodilé těžby pohybovaly v rozsahu dnešním (cca 80% z celkových těžeb).

Šest let kritizované nedostatky v péči o les, ekonomickém zhodnocení již vytěženého dříví a také arogantní jednání Správy NP Šumava s obcemi a místními obyvateli vyvolalo požadavek řešit negativní situaci přijetím zákona o Národním parku Šumava.

Požadavek na založení obecně prospěšné společnosti s účastí obcí nahrazuje neschopnost vedení NP a MŽP ČR řešit celou problematiku řádně řízenou péčí o les, s maximálním zapojením místních obyvatel a obcí do provádění hospodářských činností v lese a následném využití již vytěžené a odvezené dřevní suroviny v regionu. Vyvstává nebezpečí, že při oddělení lesnického provozu od vedení NP zřízením samostatné organizace se všemi pravomocemi vyplývajícími ze zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů dojde k dalšímu nehospodárnému managementu lesů s požadavkem na zvýšené dotace státu. Současně zcela zmizí kontrola ekonomického využívání již vytěžené a přiblížené dřevní hmoty v majetku státu.

Je zapotřebí, aby si při oddělení lesnického provozu ponechala Správa NP a CHKO odbornou činnost vyplývající ze zákona č. 289/1995 Sb. spojenou s funkcí odborného lesního hospodáře (§ 37), vedením lesní hospodářské evidence (§ 40) a funkcí mysliveckého hospodáře ve smyslu zákona č. 23/1962 Sb. o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., zákona ČNR č. 143/1991 Sb. a zákona ČNR č. 270/19992 Sb.

Pro požadavek minimálních dotací na činnost Správy NP a CHKO při oddělení lesního provozu, který bude v rámci obecně prospěšné společnosti zajišťovat hospodářskou a ostatní činnost, je třeba:

1. V souladu se zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích využít možnost § 24 a na území lesů NP Šumava zpracovat pouze 4 lesní hospodářské plány (jeden LHP na rozlohu cca 13 000 ha). V současné době je zbytečně zpracováváno 12 lesních hospodářských plánů a z rozpočtu národního parku financována celá skupina lesprojektantů, která je na zakázku doplňována dalšími lesními projekčními subjekty.

2. Na nově zřízených lesních hospodářských celcích, pro něž byly vypracovány lesní hospodářské plány, je třeba ustanovit odborné lesní hospodáře (§ 37 zákona č. 289/1995 Sb.) pod zařazením do funkce vrchní inspektor péče o les.

3. V souladu se zákonem č. 23/1962 Sb. o myslivosti ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 96/1977, zákona ČNR č. 143/1991 Sb. a zákona ČNR č. 270/1992 Sb. ustanovit pouze 4 myslivecké honitby (v současné době 12 honiteb) s tím, že funkci mysliveckého hospodáře bude vykonávat vrchní inspektor péče o les v daném území.

4. Vrchnímu inspektoru péče o les (odborný lesní hospodář, myslivecký hospodář) bude podřízeno 10 inspektorů péče o les, kteří budou zároveň s předchozími ustanoveními zákonů o myslivosti jmenováni mysliveckými strážemi.

5. Lov zvěře budou zajišťovat lesní inspektoři spolu s personálem obecně prospěšné společnosti a místními obyvateli vlastnícími lovecký lístek. Z části personálu OPS bude zároveň jmenována i další myslivecká stráž k naplnění jmenovaných zákonů o myslivosti. Trofeje však zůstanou v majetku NP (jako je tomu v NP Bavorský les), čímž se zabrání možné korupci státních úředníků a orgánů činných v trestním řízení.

Po stránce odborné zákon zajistí:

1. Naprostou nezávislost Správy NP na hospodářském využití lesních porostů

2. Ochranu přírodních procesů v souladu s nově vypracovaným plánem péče a lesními hospodářskými plány

3. Přímou odpovědnost za ochranu přírody a péči o les na svěřeném území

4. Nezávislou kontrolu ekologického hospodaření obecně prospěšné společnosti

5. Monitoring území včetně I. zón ve spolupráci s odbornými odděleními NP (botanik, zoolog atd.)

6. Nezávislou kontrolu ekonomického ocenění vytěženého dříví ve vlastnictví státu

7. Zadávání prací obecně prospěšné společnosti na roční období dle vypracovaných projektů hospodářských činností

8. Odpovědnost za stavy zvěře nepoškozující ekosystém

9. Řádnou evidenci ulovené zvěře.

Ochrana přírody bude zabezpečena zřízením Správního úřadu Národního parku Šumava a odborná péče na úseku lesního hospodaření bude nezávisle na provozu vytvořené OPS prováděna inspektory péče o les jako součást Správy NP Šumava, která je podřízena Ministerstvu životního prostředí. Bude docíleno oddělení státní správy ochrany přírody a odborné činnosti v lesích od hospodářské činnosti.